Zajímavosti staršího data.
Na této úvodní stránce z řady následujících, zaměřených na obrazovou a videodokumentaci ze setkání raketových nadšenců, postupně uvedu nějaké již postarší obrázky a videa. Jsou z období, kdy jsem na raketkách pracoval ještě sám, bez konzultace s kolegy, s menšími materiálovými možnostmi a primitivnější technologií, takže to mnohdy končilo haváriemi. Pokud jsem zkoušel něco většího a význačnějšího, snažil jsem se zlákat nějakého známého s videokamerou. Prostudování havárií krokováním videa je velmi cenné a pomůže k odhalení příčin.
Let a havárie jednoho z prvních kilových motorů,
Video (1.4M)
a vybrané snímky :
Vlevo nahoře je motor na trubkové rampě, zážeh byl elektrickým palníčkem z odporového drátku. Přívodní vodiče jsou trochu vidět, zdrojem proudu byl akumulátor v autě. Dole je pak sekvence pěti snímků po 0.04s ze startu, kouřová stopa stoupajícího a padajícího motoru. Vpravo nahoře pak vyhoření hlavice až na zemi.
Motor byl z obyčejné odpadové PVC trubky o vnitřním průměru 60mm. Takováto trubka vydrží jen malý tlak, takže zahrazení bylo nízké a tryska z nějakého obyčejného dřeva. Ta se při zvýšení tlaku rychle propaluje a chatrný motor se pak neroztrhne. Tah a dolet je samozřejmě nic moc. Hlavice byla z PET lahve, naplněná sycenými pilinami s vloženou petardou pro kouřový a jiskrový efekt, ten ale nakonec proběhl až na zemi. Motor totiž poměrně brzo po startu zhasl a zároveň odlomil stabilizační lať a začal příčně rotovat, čímž se jeho vzestup rychle zabrzdil. Až později jsem přišel na to, že velký, byť kanálkový motor z PVC roury na sorbitolovou TPH potřebuje vnitřní neprůsvitnou tepelnou izolaci. Sáláním zřejmě PVC rychle změkne a plášť se pak protrhne i malým tlakem. Zde po rychlé ztrátě tlaku TPH zhasla a teprve asi po dvou sekundách se znova vznítila. Zřejmě od rozžhavené trysky, protože její zbytky pak prohořívaly motorem dopředu velmi dlouho, takže sestava dopadla zpět na zem a ještě dlouho vyhořívala, než došlo k zážehu obsahu hlavice. Názorná ukázka toho, jak je třeba pro takovéto pokusy vybírat bezpečný terén.
Další havárie jednoho z prvních kilových motorů,
Video (762k)
a vybrané snímky :
Na motor byla pro zkoušku nosnosti připevněna ta největší, dvaapůllitrová PET láhev od pepsiny, až po okraj naplněná vodou. Startovní hmotnost sestavy se blížila čtyřem kilogramům.
Vlastní motor měl trysku z obyčejného měkkého dřeva a nízké zahrazení, tak jsem předpokládal, že tlak udrží pouhá PVC trubka s tloušťkou stěny 2mm. Udržela by, kdyby nezměkla teplem...
Dále tento motor posloužil k vyzkoušení trochu obměněné sorbitolové TPH. Kdo již četl moje základní stránky, ví, že obdobně jako se sorbitolem funguje TPH i s jinými sacharidy. Nejdostupnější a nejlevnější je sacharóza, obyčejný cukr. Jenže příprava tavené směsi je problematická a méně bezpečná vzhledem k podstatně vyššímu bodu tání sacharózy a jejímu rozkladu. Možným řešením, jak snížit cenu TPH pro velké motory náhradou mnohonásobně dražšího sorbitu obyčejným cukrem, je použít jejich směs, v daném případě byla 1:1. Vzorky z této směsi šly připravit snadno a jejich vyzkoušení vypadalo slibně, ale byly silně hygroskopické. Okamžitě po vychladnutí "oslizly" a do druhého dne se rozbředávaly i v celkem suchém prostředí. Při těsném uzavření však byly dlouhodobě stabilní. U jednotlivých kusů velkých motorů lze ale zvlhnutí zabránit. Pokud je materiál zátky i trysky pro vlhkost neprostupný nebo impregnovaný a tryska se udržuje v těsně uzavřeném stavu až do okamžiku před použitím motoru, mělo by se to uhlídat a snížení ceny TPH by mohlo tuto nevýhodu převážit.
No, hezky jsem to napsal, ale v případě tohoto motoru jsem to moc nedodržel. Tryska i zátka byla z neimpregnovaného měkkého dřeva, t.j. z materiálu obsahujícího i v dobře vysušeném stavu několik procent vody a pro vlhkost prostupného. Trysku jsem zacpal jen nějakým papírem a ke zkompletování sestavy a vlastnímu letu jsem se dostal až po mnoha dnech. Mezitím jádro motoru navlhlo a změklo. Navlhlá TPH sice kupodivu hoří, ale v motoru pulzuje. Výsledkem byly asi tři pomalé pulzy, při nichž sestava nadskočila na rampě a při nichž se změklé části jádra vytrhávaly a vyletovaly z trysky ven. Nakonec motor přeci jen zabral a těžká sestava překvapivě svižně odstartovala, ale po zhruba 0.5s chodu došlo k propálení pláště motoru. Vše je dobře pozorovatelné na videu i následujících obrázcích :
První snímek : Motor pulzuje na rampě, z trysky vylétávají vytržené kusy TPH.
Druhý snímek, 0.44s od okamžiku prvního pohybu na rampě : Motor je v plném tahu, sestava pěkně zrychluje. Průhledná hlavice z PETky není téměř vidět, za motorem je pěkný plamen. Je však vidět jiná, pro plášť motoru osudná věc. V motoru nebyla žádná, natož neprůsvitná, tepelná izolace. Je dobře vidět, jak i přes málo průsvitnou stěnu motoru proniká žhnutí z jádra. Tím se stěna prohřívá a PVC rychle ztrácí pevnost.
Třetí snímek, 0.52s : Začátek katastrofy. Stěna pláště se v pravé části motoru protrhává, objevuje se první obláček kouře na boku motoru.
Čtvrtý snímek, 0.68s : Propálenou stěnou pláště proudí spaliny, reakcí se sestava naklání doprava.
Pátý snímek, 0.72s : Rychlou dekompresí TPH zhasíná, kouřová stopa je přerušena.
Šestý snímek, 0.96s : Objevují se první náznaky opětovného vznícení TPH.
Sedmý snímek, 1.16s : TPH znovu zažehnuta, sestava stoupá setrvačností.
Osmý snímek, 3.56s : Rotující sestava, zanechávající za sebou hustou kouřovou stopu ve tvaru dvojité šroubovice, letí po balistické dráze.
Devátý snímek, 4.28s : Sestava dosahuje vrcholu dráhy ve zhruba stometrové výšce, plášť motoru se spaluje, raketa se mění v metrovou ohnivou kouli s hukotem se řítící k zemi.
Vlastní pád a tvrdý dopad, doprovázený mocným zaduněním, již zdokumentován není. Kameraman poněkud znejistěl hrozivým výjevem, kryl se za kmenem stromu a točil skrz něj. Nicméně zvukový doprovod videa, od pulzací na rampě přes hukot za letu a pádu až po zadunění při dopadu atmosféru tohoto letu značně přiblíží. A opět názorná ukázka toho, že takovéto testy nejsou zrovna nejbezpečnější. PET láhev vlastní let vydržela, ale při dopadu se od ní odtrhlo dno. Z pláště motoru zbyly jen kousky seškvařeného PVC. Nicméně i z prvních pěti desetin sekundy motorového letu lze usuzovat, že v případě správné práce motoru by i takovýto jednoduchý motor s dřevěnou tryskou vynesl i několikakilovou zátěž stovky metrů vysoko. Ale představa jejího pádu na nesprávné místo, třeba na mojí hlavu, mě už od obdobného pokusu odradila.
Lety nebo spíš havárie rakety, poskládané z dvoulitrových PET lahví od pepsiny.
Video (2.2M)
a vybrané snímky :
A ještě dva slušnější lety z pozdější doby,
Video (750k).
Na prvním letu je vidět, že tah motoru příliš nepřesahoval celkovou hmotnost. U druhého letu je už zrychlení docela velké a i dosažená výška je slušná, jak je vidět i na obrázku vpravo.
K obrázkům a videu musím dodat, že co si vzpomínám, tak tato raketa provedla jen jediný dokonalý let, krásnou "svíčku". Dodnes mě mrzí, že není zdokumentovaný. Přežila veškeré hrubé zacházení a nakonec jsem ji zlikvidoval ze zcela blbého důvodu, a sice že zabírala příliš mnoho skladovacího místa, kterého mám velmi poskrovnu. Žádná velká škoda, když takováhle velká a vzhledem k velikosti lehká a pomalu letící bandaska neudrží směr. Ale vybavit ji aktivní stabilizací (HAL nebo piezogyro, vektorování tahu motorem na závěsu) tak by lety musely být mimořádně realistické ! Rozmyšlené to mám, jen mít čas a prostor.
Sestříhané tříminutové
video (7.4M)
z celkem asi šestnácti letů (většinou havárií) různých pokusných raketek, od malých čelních až po kilovku, a vybrané snímky :
Efekty tvrdých přistání velkou rychlostí ještě nevyhořelých raketek.
Při vyskočení raketky z rampy nebo ztrátou stability může raketka s běžícím motorem dopadnout malou rychlostí a pod ostrým úhlem, kdy se nezničí a pokračuje ve skákavém letu po zemi.
No a na závěr havárie "kilovky".
Tak to je asi vše, co jsem zajímavého našel na staré videopásce. Ještě starší záznamy už nemám. Kameru jsem nikdy neměl, fotografování jsem se nevěnoval a ani jsem netušil, že někdy budu na nějakém internetu vystavovat nějaké stránky s obrázky.
